Skončila druhá světová válka. Svou krutostí a mohutností daleko předčila prvou světovou válku z let 1914 - 18. Náš národ ztratil ty nejlepší z nejlepších. Mnoho jich zemřelo v koncentračních táborech, mnoho jich padlo pod rukou kata. 9. května 1945 Rudá armáda osvobodila Prahu a Český národ slavil jedno z největších vítězství ve svých dějinách. Nová československá vláda v čele s presidentem Eduardem Benešem stanovila jako prvý bod svého programu transfer všech Němců a Maďarů. "Heim nach Reich !" - heslo, které volali Němci když vyvolávali nepokoje směřující k rozbití republiky v roce 1938, se vyplnilo. Všichni Němci, příslušníci Henleinovy strany a NSDAP byli vystěhováni. Nejprve byli odsunuti říští Němci, potom nacisti atd. Antifašisté a odborníci nenahraditelní v továrnách a rodiny smíšené mohli zůstat na svých místech.
Rok 1945
O odsunu Němců z Rudolfova se bohužel nezachovaly žádné písemné zprávy ani doklady. Ústní podání vypravuje, že v době od 20. května do 30. května 1945 byl proveden první odsun. Bylo odsunuto 7 rodin největších nacistů. Druhý odsun byl proveden asi v době od 15. června do 25.června 1945. Ti, kteří byli zařazeni do těchto dvou transportů si mohli sebou odvést pouze balík o hmotnosti 30 kg na jednu osobu, obsahující jakýkoliv majetek. Třetí odsun byl odložen až do měsíce září 1945. Němci odsunutí posledním transportem si mohli sebou odvést balík o hmotnosti 75 kg na jednu osobu, obsahující jakýkoliv majetek.
V Rudolfově zůstali antifašisté, proti kterým nebylo žádných důkazů, že by za dřívějších dob škodili republice nebo byli činní v NSDAP (Nacionální socialistická německá strana práce (dělnická strana)), specialisté v továrnách a smíšená manželství. Téměř všichni si zažádali o Československé státní občanství.
10. května 1945 si ještě Němci zvolili za předsedu správní komise obce Vasila Šichvorsta, který byl ukrajinské národnosti, ale německy uměl lépe než ukrajinsky.
Po 9. květnu 1945 se v celých Čechách tvořily ozbrojené skupiny tzv. Revoluční gardy (označené červenou páskou na rukávech s černými písmeny RG). Příslušníci těchto gard byli dobrovolníci, kteří bojovali proti poražené německé armádě, jejíž vojáci prchali v děsu a hrůze před Rudou armádou. V celých Čechách obsazovali RG vesnice v pohraničí, kde měly udržovat pořádek a zasahovat proti případným nepokojům německého obyvatelstva.
Někdy kolen 15. května 1945 dorazili členové Revoluční gardy také do Rudolfova. Přivedl je četnický strážmistr Šulc z Kateřinek. S příslušníky této gardy přišel do Rudolfova i pozdější správní komisař obce Karel Povolný, Oldřich Müller a první správce prodejny SKD.
Asi od poloviny června 1945 začala působit v Rudolfově česká Místní správní komise (MSK). Předsedou byl Karel Povolný.
20.června 1945 převzal Eduard Niepel do národní správy dům č.1 (Busch-schänke).
Teprve v červnu, červenci a srpnu přicházeli do Rudolfova skuteční první osadníci, kteří zde hledali poctivou práci a obživu. Prvním poválečným osídlencem v Rudolfově byl Karel Švasta - strážmistr a Josef Petr vedoucí elektrárny. Třetím osídlencem byl Miroslav Exner a přicházeli další.
Od 1. srpna 1945 byly v obci zavedeny noční hlídky, schvalované MSK. Hlídky byly zavedeny na celém Liberecku, protože zvláště v noci se opakovaly krádeže národního majetku. 16. října 1945 byl MSK schválen návrh na založení hasičského sboru v Rudolfově. Starostou hasičského sboru se stal Josef Novák st. a velitelem Josef Hrnčíř. Bylo také odhlasováno, aby dům č.66 byl zajištěn pro učitele místní školy.
V deníku Stráž severu č. 67/45 ze dne 15. srpna 1945, je uvedena mapka sítě prodejen SKD (severočeské konsumní družstvo) platná k 10. srpnu 1945. Na ní jsou označena místa prodejen. Uvedeny jsou kromě jiných prodejny v Rudolfově, Kateřinkách, Ruprechticích, Bedřichově, Loučné, Hraničkách a Starém Harcově.
21. října 1945 se konala od 15 do 22 hod. první poválečná zábava v hostinci Busch-schänke.
5.listopadu 1945 požádal národní správce pan Eduard Niepel Místní správní komisi o změnu názvu hostince. Místo „Busch–schänke“ navrhl název „Česká chalupa“. Hlavním důvodem byla nevhodnost přeloženého názvu.
20. listopadu 1945 byla zvolena první hospodářská komise. Zvolena byla i osvětová rada a v Rudolfově byl také založen Svaz české mládeže.
V deníku Stráž severu č. 154/45 ze dne 29. listopadu 1945 je uvedeno : "Oznamuji, že jsem znovu zřídil restauraci na Libigově výšině. Nájemce Bohumil Matějka."
V průběhu roku 1945 nebyla škola v Rudolfově otevřena. V jejich prostorách se scházela MSK a ve třídě v přízemí bylo skladiště zkonfiskovaného majetku.
Na konci roku 1945 žilo v Rudolfově 120 Němců a 96 Čechů a Slováků.
Rok 1946
Od roku 1946 žilo v Rudolfově také několik zakládajících členů poválečného trempského hnutí v Jizerských horách. První přišel do Rudolfova Břetislav Plachecký, který patřil k zakladatelům jizerskohorské osady SEVER a byl jejím prvním šerifem. Významnými trempy, kteří žili v Rudolfově ještě dlouho po válce byl Adolf Adamiec a Rudolf Vronka.
Rok 1946 je rokem na jehož začátku vznikly Národní výbory.
V deníku Stráž severu č. 7/46 ze dne 9. ledna 1946 je uvedeno, že toho dne padly u lidového soudu v Liberci 4. rozsudky. Poslední přišel na řadu bývalý starosta z Rudolfova 53.letý řídící učitel Franz Wünsch. Jako člen SpD (Sudetenpartai Deutschland) připravoval nacistům půdu na území republiky obzvláště horlivě. Hned po příchodu okupantů projevil se jako jeden z nadšených inspirátorů uvítací manifestace, na níž řečnil. Jako uniformovaný Zellenleiter (vedoucí buňky) stal se pak duchovním vůdcem nacistického Rudolfova. Před lidovým soudem, bylo jasně prokázáno, že Wünsch byl nacistickým štváčem nejhoršího druhu. Proti návrhu veřejného žalobce Sixty na doživotní žalář, byl obžalovaný odsouzen k 18-ti letům nucených prací. Obhájcem Ex offo byl doktor Votruba.
1. února 1946 byl v obci Rudolfov zvolen Místní národní výbor (MNV). Předsedou se stal Karel Povolný.
18. února 1946 bylo zahájeno školní vyučování v Rudolfovské škole.
1.března 1946 byly slavnostně předány pozemky všem osídlencům. K tomu, každý dostal dekret podepsaný ministrem zemědělství Ďurišem.
Spolu s potravinovými lístky na 12. přídělové období (12. týden v roce) obdržel každý občan přihlášku k soupisu nepřátelského majetku. Vyplnit tuto přihlášku bylo povinností každého občana republiky. Byly vydány přihlášky dvojího druhu, bílé pro občany, kteří dostávají české potravinové lístky, barevné pro Němce.
25. března 1946 rezignoval na post předsedy MNV v Rudolfově Karel Povolný. Do voleb byl novým předsedou ustanoven Josef Novák st.
23.června 1946 proběhly v Rudolfově obecní volby. Voleb se zúčastnilo 66 voličů. Komunistická strana získala 34 hlasů, strana národně socialistická 24 hlasů a sociální demokracie 8 hlasů. Na základě těchto volebních výsledků byl předsedou MNV ustanoven Jaroslav Jor. Prvním náměstkem se stal Jan Plachecký.
Během první poloviny roku 1946 odešli z Rudolfova někteří němečtí antifašisté, celkem osm rodin, vesměs příslušníků sociálně demokratické a komunistické strany.
V říjnu 1946 byla v domě č. 66 zřízena ambulance, kam pravidelně dojížděl lékař z Liberce.
Stejně jako v době okupace byl i po osvobození nutně realizován přídělový systém. Aby se zajistila obživa obyvatelstva republiky byly na rok 1946 v celé Československé republice stanoveny povinné dodávky potravin. Přesto, že dodávky byly značně vysoké (např. 85 vajec z jedné slepice za rok) Rudolfovští kromě mléka hlavní dodávky splnili.
Ke konci roku 1946 ukončil svoji činnost v Rudolfově Svaz československé mládeže. Jeho zakladatelé odešli na prezenční vojenskou službu a jejich místa již nikdo neobsadil.
V roce 1946 se v Rudolfově narodila dvě děvčátka.
Rok 1947
Rok 1947 byl prvním rokem dvouletého plánu. Od osvobození republiky měli němečtí obyvatelé za povinnost nosit na rukávech bílou pásku. Tato povinnost byla 9. ledna 1947 zrušena.
12. ledna 1947 vypukl velký požár v textilní továrně J.Ullbrich v Kateřinkách. Továrna patřila v Kateřinkách k největším a zaměstnávala i dělníky z Rudolfova.
Zima roku 1947 byla velmi mírná a léto mimořádně suché. Záznamy prováděné od roku 1896 tak nízký počet srážek neuvádějí. Sklizeň byla špatná a bylo málo i brambor. I přes tyto neobvykle špatné podmínky dodala obec celkem 1200 litrů mléka, 12 q sena a 44 q brambor.
Ke dni 1.srpna 1947 měla obec 107 československých osídlenců.
O velkých prázdninách 1947 byla provedena vnější oprava školy. Částečně opraven byl i vnitřek. Od této doby se kulturní a společenský život obce odehrával ve škole nebo na České chalupě.
11. září 1947 bylo ustaveno SRPŠ. Pod vedením velice aktivního předsedy p. Zahradníka se sdružení stalo nejaktivnějším v obci.
V roce 1947 se narodili v Rudolfově tři chlapci a jedno děvče.
Rok 1948
Rok 1948 byl rokem velké politické změny, ale byl také rokem zvýšeného úsilí a práce. Odezva únorových událostí, zasáhla i do Rudolfova. Politická příslušnost rozdělila lidi na dva tábory a soužití bylo horší. Někteří obyvatelé vyvolávali mrzutosti a hádky. Postupem času se ale rozčeřená hladina uklidnila a život v obci se vrátil k normálu. Byli zakoupeny dvě lípy a 9 května 1948 byly zasazeny. K osazení desky na památku osvobození, která měla být také koupena, již v budoucnosti nedošlo.
Volby v květnu 1948 dopadly v Rudolfově tak, že bylo odevzdáno 83 hlasů pro Národní frontu a pouze jeden bílý lístek.
31.5.1948 byla ustavena obecní rada. Jako tajemník MNV byl přijat p.Jandejsek. Dne 13.6.1948 přistoupili další členové komisí MNV.
6.10.1948 proběhlo v Rudolfově očkování proti TBC. Očkováno bylo 63 osob.
V roce 1948 byli pro havarijní stav zbourány domy č.p.14 a 30. Práce byly započaty v srpnu a ukončeny až v polovině listopadu 1948.
Přídělový systém zná několik druhů lístků. Pro děti, mladistvé, nepracující, pracující, těžce pracující, velmi těžce pracující a zvláštní lístky pro nemocné. Před vánocemi 1948 se začaly prodávat na volném trhu tři druhy balíčků s potravinami a balíčky s konfekcí. Ceny však byly velmi vysoké. Dovolit si je mohl málokdo.
Rok 1949
11.ledna 1949 byl změněn MNV v Rudolfově. Předsedou se stal Miroslav Nalezinek, tajemníkem zůstal Václav Jandejsek.
11.března 1949 osídlovací úřad a fond národní obnovy (FNO) přidělil dům č.18 obci.
V první polovině září bylo osídlovacím úřadem a FNO přiděleno do vlastnictví 15 somů. Na základě písemného
prohlášení Eduarda Niepela o vzdání se funkce národního správce firmy: Marta Jahnová, restaurace „Česká chalupa“,
ve prospěch POL – Podniků okresu Liberec. Rada Jednotného národního výboru v Liberci rozhodla 29.9.1949 o pověření
národní správou JNV v Liberci.
7. června 1949 zaslali Okresnímu velitelství národní bezpečnosti pp. Novák, Niepel a Bečvárovský ke schválení stanovy Hasičského sboru v Rudolfově.
21.června 1949 byl poválečný hasičský sbor v Rudolfově oficielně ustanoven. Zakladateli byli Josef Novák st., Eduard Niepel a František Bečvárovský.
30.10.1949 se za účasti občanů konaly v celém kraji od 14:00 hod. schůze Národní fronty k projednání plnění programů MNV. Do Rudolfova byl jmenován instruktor Josef Svoboda člen pléna JNV v Liberci. Na této schůzi bylo odsouhlaseno osm bodů pracovních závazků.
1./ Příprava na založení ovocné školky na 20 arech pozemků pokud to bude lze v roce 1950 provésti.
2./ Vybudování dětského útulku, jestliže bude povolena oprava školy.
3./ Oprava a rozšíření hasičské zbrojnice.
4./ Zařízení telefonu na MNV.
5./ Zařízení obecního rozhlasu.
6./ Opatření obecního kozla.
7./ Oprava obecních cest.
8./ Zřízení pomníku osvobození.
V prosinci opustil z existenčních důvodů V.Jandejsek místo tajemníka MNV.
Na konci roku 1949 byly v Rudolfově dva komunální podniky. Jizerská chata, kterou opravil Národní výbor Liberec a jejímž vedoucím se stal Karel Čada a Česká chalupa jejímž vedoucím byl Eduard Niepel.
V roce 1949 se v Rudolfově narodili dva chlapci a tři holčičky.